Opskurno
Pro Biblio jsem přečetla tlouštíka čítajícího 480 stran Opskurno.
Vítejte v městečku s přiléhavým názvem Opskurno
Britský advokát a spisovatel Andrew Caldecott dokáže i ponurému žánru, který se tradičně hemží upíry, rytířskými souboji a černými kápěmi, vdechnout podobu bizarně bláznivé komedie, která však nepostrádá sociálně-kritický osten ani hlubší otázky.
Hlavním protagonistou ne právě útlého románu Opskurno (Host 2018), čítajícího 480 stran a přeloženého Petrou Johanou Poncarovou, je sympaticky zpomalený učitel dějepisu Jonáš Oblong. Ten navzdory všemu – včetně své vlastní pedagogické neschopnosti – proniká do nejizolovanějšího města Anglie, potažmo celého světa. Opskurno, město chráněné řekou Opskurou a dvěma branami, má vlastní samosprávu a neohlíží se na okolní svět, zlým okem zahlíží i na vlastní venkov. Historie je tu více než sprosté slovo, zato na vědu město plné bystrých myslí nedá dopustit. Postavičky křižující městem jsou groteskní, se zvláštními zvyky, rituály a ještě prapodivnějšími jmény (Veronal Lapillus, Marmion Hýl či Geryon Zymor). Kdokoli „zvenčí“ ve městě trčí jako holý prst a náš hrdina Jonáš Oblong ze všech nejvíc.
Věřte nebo ne, recenze byla ještě publikovaná tiskem, není tedy v plném znění k dispozici.